Jindřich z Lipé prodává Elišce Rejčce ves Křečhoř.

Já, Jindřich z Lipé, hejtman markrabství moravského a nejvyšší maršálek království českého oznamuji všem, že můj nejasnější pán, pan Jan, král český a polský a vévoda lucemburský ze své velkodušné štědrosti a šlechetnosti, kterou toužil nahradit mé služby, které jsem mu prokázal, udělil a daroval mně a mým potomkům právem dědickým ves Křečhoř, ležící v Kouřimském kraji, se všemi právy a s jejím příslušenstvím, a to tak, že tuto ves mohu komu chci prodat, zastavit, nebo jakýmkoliv způsobem vyměnit a s ní nakládat jak je mi libo jako s mojí věcí, podle mé vůle. Já jsem však tímtéž právem užívání tuto ves prodal za určitý obnos peněz nejjasnější paní Elišce, někdejší české a polské královně, se všemi právy a příslušenstvím. Z ní také tato paní královna ustanovila na věčné časy sloužit v pražském kostele zádušní mše na šťastnou památku zemřelého pana Rudolfa, krále českého a polského. Od nynějška se všech práv a nakládání, které mně v řečené vsi náleželo, nebo náležet mělo, odříkám a dobrovolně a zřetelně vzdávám, slibujíce upřímně jménem mým a mých všech dědiců, že prodej této paní královně pokládáme za právoplatně učiněný a všechny jiné listiny za marné a neplatné, i kdyby byly považovány za silnější než prodej řečené vsi ode mne paní královně učiněný.

Dáno v Praze, léta páně 1319, šest dní před Idami prosincovými.