Jindřich z Lipé dává se souhlasem svých synů Jindřicha a Jana klášteru P. Marie na Starém Brně lesy u Obřan a Jehnic.

Já, Jindřich z Lipé, moravský hejtman a nejvyšší maršálek království českého, chci uvést ve všeobecnou známost, že toužíce, aby se milostivá matka Boží, Panna Maria, jednou postarala o dobro mé duše, dal jsem a dávám se souhlasem a s nepochybným vědomím mých milovaných synů Jindřicha, hejtmana království českého, a Jana klášteru blahoslavené Marie, který se nazývá Síň Panny Marie, na Starém Brně dva mé lesy, náležející k statkům v Obřanech a v Jehnicích, se vším právem a svobodou, jaké jsem až doposud já měl, aby na věky patřily k tomuto klášteru a aby ctihodná v Kristu paní abatyše a konvent tohoto kláštera s těmito, tak jako i s jinými dědičnými statky, mohli učinit cokoliv chtějí, odříkajíce se všech práv, které mně a mým dědicům na těchto lesích náleží nebo by v budoucnu náležeti mohly. Aby tedy toto darování setrvalo pevné a neporušitelné této paní abatyši a konventu řečeného kláštera, těchto lesů jsem se na soudu a všeobecném sněmu v Brně, před urozenými muži panem Janem z Meziříčí, komorníkem brněnským a znojemským, Přibyslavem z Bířkova, soudcem brněnským a před urozenými pány Vznatou z Lomnice, Jimramem z Ungersberka a Půtou z Vildenberka vzdal a toto svobodně vykonal. Na svědectví této věci a na pevnou a věčnou platnost, já a můj dříve řečený syn Jindřich jsme tuto listinu sepsali a potvrdili pečetěmi našimi a ostatních pánů, komorníka Jana, soudce Vznaty, Jimrama a Půty, které jsme v naší přítomnosti na ni přivěsili.

Dáno v Brně, léta páně 1324, šestnáct dní před Kalendami prosincovými (16. listopadu).