Král Jan Lucemburský dává Jindřichovi z Lipé panství Vranov nad Dyjí za město Tachov.

My Jan, z boží milosti král český a polský a hrabě lucemburský, chceme uvést ve známost všem, jak lidem současným, tak i budoucím, že my s věrnými a rádci našeho království shledáváme se zralou a velice užitečnou radou, hledíce k užitku tohoto našeho království, že statek Tachov věrného našeho milého Jindřicha z Lipé, nejvyššího maršálka našeho království, s jeho právy a příslušenstvím, připojujeme k našemu království a k našemu vlastnictví a panství. Majíce tedy rozepři mezi námi a oním Jindřichem z Lipé kvůli mezi námi učiněnému odstoupení těch výše zmíněných statků, dospěli jsme opravdu a dobrovolně jak z naší strany, tak ze strany onoho Jindřicha k této dohodě o výměně. My tomuto Jindřichovi a jeho dědicům za jeho dříve řečené statky v Tachově na věky svobodně odstupujeme a udělujeme právem dědičným náš hrad Vranov, ležící na Moravě, s městečkem Vranov a vesnicemi Šafov, Nový a Starý Petřín, Jazovice, Lančov, Podmyče, Břečkov, Čížov, Vracovice, Onšov, Otaslavice a Křenov se dvory, poli, loukami, lesy a háji, právem lovu, vodami a potoky, rybolovem, se svobodnými mlýny, s panstvím, leníky, jakož i s právem patronátním ke kostelům tam patřícím a všeobecně se všemi právy a vším příslušenstvím k tomu patřícím. Dále pak k tomu naše město Jevíčko s vesnicemi Chornice, Vrolichs, Bělá, Alberndorf, Arnoštov a Hartinkov s panstvím, právem, soudnictvím, s leníky, loukami, pastvinami, rybolovem, mlýny, dvory, horami, zahradami, poli obdělanými i neobdělanými, s prutníky, lesy, háji, vodami a potoky, jakož i s právem patronátním ke kostelům tam patřícím a všeobecně se vším tím, s čím naši předkové blahé paměti, kdysi králové čeští, řečený hrad Vranov a také město Jevíčko se vším řečeným příslušenstvím, drželi a my tím způsobem dosud držíme. Za nás a naše dědice a následovníky, krále české, se zříkáme všech práv, panství a vlastnictví, jak je dříve řečeno, a jakéhokoliv napadání nebo nároků v budoucnu. Toto jsou svědkové této výměny, na jejichž radu byla tato výměna učiněna: ctihodný Konrád, biskup olomoucký, urozený Mikuláš, vévoda opavský a šlechtici naši milí a věrní Albert z Frýdlantu, nejvyšší komorník našeho království českého, Oldřich z Říčan, zemský sudí, Haymann řečený Berka z Dubé, nejvyšší purkrabí pražský, Petr z Rožmberka, Vilém z Landštejna, Vok z Kravař, Těma z Koldic, Bernard z Cimburka, Jan z Meziříčí, komorník brněnský a znojemský, Diviš ze Šternberka, Vznata z Lomnice, Půta z Vildenberka a Oldřich řečený Pluh, náš hofmistr. Na svědectví této věci a pro ubezpečení tohoto Jindřicha a jeho dědiců a následovníků jsme nechali vyhotovit tuto listinu a přikázali jsme potvrdit ji naší velkou pečetí.

Dáno v Praze, IV dny před Kalendami říjnovými (28. září) léta páně 1323.